Prakticky každá zemÄ› si cenà svých unikátnÃch zvyků a je na nÄ› pyÅ¡ná. ÄŒeská republika zde nenà výjimkou. A navzdory souÄasné globalizaci si zachováváme nÄ›které unikátnà tradice, které v podstatÄ› nikde jinde nenajdeme. Zdaleka nejlepÅ¡Ãm pÅ™Ãkladem jsou u nás Velikonoce. Žádné jiné svátky nemajà tak odliÅ¡ný způsob slavenà od jiných zemÃ.
Â
Zde se samozÅ™ejmÄ› mluvà pÅ™edevÅ¡Ãm o pondÄ›lnÃm koledovánÃ, spojeném se Å¡upánÃm pamihodem Äi pomlázkou. To se provádà proto, aby vitalita z mladých vrbových proutků pÅ™eÅ¡la do ženy, a ta zůstala mladá a zdravá po celý dalÅ¡Ã rok. Jedná se samozÅ™ejmÄ› pouze o povÄ›ru, o nÞ vÄ›tÅ¡ina lidà již pÅ™ÃliÅ¡ nezná. V dneÅ¡nà dobÄ› se obvykle Å™Ãká, že se to provádà proto, aby žena Äi dÃvka „neuschla“. Význam je vÅ¡ak stejný – udržet mládà a vitálnost.
Â
Â
Je vÅ¡ak jasné, proÄ v jiných zemÃch tento zvyk budà kontroverze. Podle mnohých se jedná v podstatÄ› o násilà na ženách. A aÄkoliv mnoho lidÃ, pÅ™edevÅ¡Ãm mužů, tvrdÃ, že je to jen zábava, a k žádnému násilà nedocházÃ, zaÄÃná se ozývat i u nás stále vÃce hlasů, pÅ™edevÅ¡Ãm z ženské Äásti obyvatelstva, které pÅ™iznávajÃ, že tÃmto zvykem nejsou pÅ™ÃliÅ¡ nadÅ¡ené.
Â
Pravdou totiž je, že situace Äasto nenà ani zdaleka tak idylická, jak by se mohlo zdát. Ve vÄ›tÅ¡Ãch mÄ›stech se obvykle tento zvyk až tak nedodržuje, s výjimkou nejbližšÃch pÅ™Ãbuzných, neboÅ¥ jen málokdo si je ochoten pustit cizà lidi do domu, z pochopitelných důvodů.
Â
Â
Na vesnici, kde se vÅ¡ichni znajÃ, je zase problém ten, že kolednÃci jsou Äasto opilà a mnohdy se nekontrolujÃ. Výsledkem je pak pro ženy skuteÄnÄ› bolestivý výprask, který zanechává „jelita“. Nenà tedy divu, že jej nemajà pÅ™ÃliÅ¡ řády.
Â
Je pak otázkou, zda skuteÄnÄ› stojà za to tento zvyk zachovávat. Ukazuje se, že nenà až tak úžasný, jak by se mohlo z vyprávÄ›nà zdát. MÄ›li bychom se tedy zamyslet nad tÃm, zda v nÄ›m pokraÄovat, nebo zda nenà lepÅ¡Ã jej nÄ›jakým způsobem modifikovat.